Mé malé já

Občas se mi přes den vybaví mé zážitky, pocity a vůně z dětství.

Třeba jako teď, když sedím v práci a za oknem zpívají ptáci a já zasněně vzpomínám na ty hodiny a hodiny venku za barákem s kočárkem a panenkou nebo na hry stojkový král, banány a opice, schovávanou a na babu. 

 

Z raného dětství si toho moc nepamatuju, ale do dneška nezapomenu na mé nájezdy do maminčiny skříně. Oblékala jsem si její šaty (z jedněch jejích plesovek jsem dlouho potom měla přešité plesové šaty já), obouvala jsem si její boty na podpatcích, kolem krku motala řetízky z perel, na prsty navlékala zlaté prstýnky. Byla jsem princezna, víla, chtěla jsem být dospělá. Na hlavu jsem si s oblibou dávala závoj ze záclony a byla ze mě nevěsta. A v hlavě jsem si vysnívala svého prince na koni (a ani nemusel být bílý). 

V dešti jsem běhala venku, v gumákách i bez nich jsem skákala do kaluží. Milovala jsem bahno, ten kluzký pocit mezi prsty, chtěla jsem tvořit, jen dnes už nevím co. Tančila jsem a zpívala  a u toho se dokonce nahrávala na kazety a poslouchala se a nevadilo mi, že můj zpěv je falešný a  zpěvačka ze mě určitě nikdy nebude.

V létě jsem na koupališti většinu času trávila ve vodě nebo spíše skákáním do ní. A už v té době jsem neměla ráda, když se o mě v rybníce otřel kapr. Stejně tak pavouci na záchodech a kdekoliv jinde byli a jsou neoblíbení ještě více. 

Schody našeho panelového domu byly náš dům, kde jsem se starali o své "děti", prali (některé z kamarádek měla pračku, co "opravdu" prala), vařili (a variace z písku, trávy, listí a kamínků byli nekonečné). 

Mimiaturní kopeček u vedlejšího domu, byla naše skluzavka a místo, kde jsem trávili celou zimu. A dříve mi opravdu tak malý nepřipadal.

Měla jsem ale i své strachy, ten největší byl asi ze tmy. Má starší sestra se mnou musela v noci chodit na záchod a rodiče mi nechávali pootevřené dveře, jinak bych asi neusnula. A do dnes ve mně některé zvuky tmy a stíny dokáží vyprovokovat tisíce různých myšlenek a scénářů, co že se to v té tmě děje. 

Další věci, které jsem jako malá milovala:

rajskou polévku

první boty s minipodpatkem (byly bílé, umělohmotné a klapaly a já ten zvuk milovala)

kolová sukně (čím víc se točila, tím byla lepší)

stavění bunkrů

čajové dýchánky

našeho psa
houpačky
cukrovou vatu
večerníčky a pohádky o princeznách
koně
omalovánky
a spoustu dalších věcí

A věci, které jsem nesnášela:

teplé mléko a mléková polévka

spaní ve školce 

chození do školy

sebemenší boulička ve vlasech v culíku (to jsem byla schopná vyvovat scénu, která většinou končila pláčem)

odběry krve a očkování
jakékoliv vystupování na veřejnosti, včetně zkoušení před třídou

Spoustu z mých oblíbených věcí jsem jako "dospělá" přestala dělat. A ke spoustě z těch činností se dnes ráda vracím a při tom mé vnitřní dítě vrní blahem. A naopak některé mé strachy se dnes snažím překonat.

Je fajn být občas zase jako malá, být spontánní a užívat si život tak jako dřív.

Love my life