Přiznání

Dnes bych se chtěla celému světu přiznat k tomu, že jsem zamilovaná. Zamilovaná do sebe, mého milovaného Muže a celého vesmíru.

A stačilo k tomu tak "málo". Dnes jsem si dopřála kouzelný den se 160 ženami na semináři Doživotní hojnost: Sebeláska, který pořádá Lucinka Bouzková v Praze.

Když jsem se ho účastnila loni jako jedna ze sta žen, věděla jsem, že příště chci patřit do týmu asistentek.

A dnes se mi můj sen splnil a já jsem plná všech možných pocitů, ale ten co převládá nejvíce je láska a vděčnost.

Nebylo to jen mávnutím kouzelného proutku. Bylo potřeba natočit motivační video a tím překonat svou komfortní zónu, poslat ho a věřit, že to klapne. A klaplo...

A já se dnes brzy ráno vydala na cestu do Prahy spolu s mou velmi drahou kamarádkou, která dostala seminář jako dárek k narozeninám.

A užila jsem si den od A až po Z. Dávala jsem lásku plnými doušky a opravdu zakusila ten pocit, že čím víc dáš, tím víc ten pocit naplní mě samotnou.

A tak tu teď sedím už v teple domova, na spaní ani myšlenku a zářím si tu do všech stran.

Dnes jsem si zakusila jaké je to z druhé strany, opravdu být tady a teď, se všemi těmi ženami a jejich slzičkami, bolístkami a jejich láskou, kterou nacházejí sami v sobě. A těžko se to dá popsat slovy. Ale pokud bych se o to pokusila, byla by to slova jako zázrak, vděčnost, Láska, naplnění, osvobození, dávání a přijímání, kouzlo a zase tisíckrát láska.

A pokud jsem někdy měla z dárku, který jsem někomu dala opravdu upřímnou radost, byl to tento. Když jsem dnes viděla, co Sebeláska dokáže, mé srdíčko skákalo radostí. 

A já opět tvrdím, že pokud si chce žena dopřát opravdu kouzelný dárek sama pro sebe nebo pro druhou, je toto ta nejlepší investice. A doporučila bych ho každé z nás.

A završením toho skvělého dne bylo pár chvil strávených s mým milovaným. A můžu naprosto upřímně říct, že dnes z nás láska doslova cákala do všech stran a to i přesto, že jsme mezi sebou měli metr prostoru a on byl v pracovním zápřahu.

love my life

Malé radosti

Přej a bude ti přáno. Přej si a bude ti dáno.

Opravdu věřím, že můžu mít vše, co si přeji. Stačí jen použit správný postup. Dobře si rozmyslet své přání, vyslat ho, důvěřovat, poděkovat a pak už vše nechat na "vesmíru". A dva dny jsem se snažila předat tuto myšlenku. 

Dva dny se vysílala myšlenka s přáním na Big Mac s hranolkami. A nebyla bych to já, kdybych nechtěla proces trochu popohnat a tak mě dnes napadla velmi vtipná myšlenka.

Abych dopřála M. tuhle lahůdku, v hlavě se mi zrodil plán. První verze byla sehnat kurýra. Po prvním shlédnutí cen služeb kurýra jsem tento nápad okamžitě zavrhla. A hned na to přišla myšlenka další. Oslovit Petra Krejčíka, kterého znám z Výletu z komfortní zóny. Jen dodávám, že jsme se viděli pouze jednou. Takže píšu zprávu na FCB, vyprosím si číslo a už Péťovi líčim svůj nápad. Asi jsem čekala, že kývne, ale že s takovým nadšením, to bylo i nad mé očekávání. 

Domluveno a jde se na věc. A v tuto chvíli už jen čekám na reakci M. a pouštím veškerou kontrolu nad touto akcí.

Ještě teď se musím opravdu od srdce smát. Jsou příběhy, které nikdo nevymyslí a píše je sám život. 

Instrukce byly takové: koupit Big Mac a hranolky, odnést je do místa pracoviště M., předat s poznámkou, přál sis, tak tohle ti vesmír posílá. Zadáno se stručným popisem, jak M. vypadá, kde pracuje a křestním jmenem.

A tak Péťa vchází na pracoviště, kde se setkají dva páry očí.......které se znají ze školních let, úsměvy, rozpaky, a asi trochu šok, předání McD. a družný hovor o tom, jak do této historky zapadám já.  Napadlo by mě nebo vás, že človíček, kterého já viděla jednou v životě, bude znát M. už léta?! 

Takže nakonec to, co mělo způsobit radost jedné osobě, zpříjemnilo a rozesmálo den hned lidem třem. A to je to, co mě na životě baví, a to že ty nejmenší maličkosti způsobují velké věci.

Love my life

PS: Velké díky Petrovi, za pomoc při mém nápadu. A jako poslední trešinka na dortu bylo přání, abych místo peněz poslala jakýkoliv dárek jako překvapení.