Jak jsem zorganizovala svou první "akci"

Někdy stačí jen jedna myšlenka na to, aby vzniklo něco kouzelného. A tato myšlenka přišla po semináři, už ani nevím jakém, ale byla jsem jako vždy plná elánu a kreativních nápadů. A tak mě asi před dvěma měsíci napadlo, že bych si ráda poslechla, jak fungují Lékaři bez hranic na svých misích. A jeden můj známý podnikl tyto mise hned dvě během krátké doby. Po zvažování, zda to není hloupý nebo velmi troufalý nápad jsem ho oslovila s myšlenkou uspořádat akci, kde bych se já i další lidé z našeho malého města mohli dozvědět víc.

A jak jsem zjistila, někdy stačí překonat stud, strach a myšlenky typu "je to asi blbost" a myšlenka se přemění v organizace kouzelné akce s podporou mého známého Péti a lidí z Lékařů bez hranic.

Tato akce s názvem Povídání s P. L. o jeho misích s Lékaři bez hranic proběhla ve čtvrtek 15. 5. 2014 v našem místním Kině Hvězda a já si tak dala krásný dárek k narozeninám. Užívala jsem si každý kousek organizace, plánování, dávání do kupy "scénáře", zajišťování všeho potřebného až po objednávání trička s logem Jsem v tom s Lékaři bez hranic.

A akce to byla velmi vydařená. Dorazilo okolo stovky lidí, což bylo nad mé očekávání, všichni pozorně poslouchali vyprávění, které Péťa pojal velmi lidsky a místy dokonce vtipně.

Výtěžek z této akce putoval na podporu činnosti organizace a já jsem vděčná, že kolem sebe mám takové lidi, kteří podnikají takto záslužnou činnost a podělí se o to s ostatními  i lidi, kteří se o toto dění zajímají a rádi svým malým či větším dílem přispějí ke zlepšení situace kdekoliv na světě. 

Já zas o kousek posunula svou komfortní zónu, když jsem před tolika lidmi vítala a na konci se loučila a děkovala. 

Dnes už vím, že myšlenky a názory typu "to nejde", "to nedokážeš", "na to nemáš" a "je to asi blbost" jsou jen nedůvěra v sebe sama a že když si něco usmyslím, dokážu vše dotáhnout do zdárného konce.

Takže pokud chcete slyšet, co jsem si z tohoto vyprávěni odnesla, ráda se o vše podělím.

Love my life

Setkání různého druhu

Zhruba před dva a půl rokem jsem potkala kluka. Celkem milý, hezký, o necelých deset let mladší než já. Jeden večer jsme strávili popíjením vína a koukáním na film. Jeho nezajímalo ani tak víno a už vůbec ne film. Byl tu kvůli mně. A já ani nevěděla proč jsem si ho přivedla domů a už vůbec o čem si budeme povídat.
A on mi položil otázku, s odstupem času velmi hezkou otázku. Čím chci být, až budu velká? Chápejte, ve třiceti letech se mě ptá, čím budu, až budu dospělá?! V duchu jsem se smála, až se za břicho popadala a myslela si, že je to blbeček. Vždyť já už přeci dospělá jsem, mám byt, auto, práci za slušné peníze a byla jsem přesvědčená, že tohle je můj život už napořád. A tak jsem ho setřela, že to co jsem, to je ta dospělost a hotovo tečka. A jeho sny a vize se mi zdály být směšné, dětinské a nedospělé. A byla připravená dál plkat o počasí a filmech.
Dnes se mi ta situace vybavila a sama před sebou jsem se styděla a smála se sama sobě, jak hloupá jsem v tu chvíli byla já.
Tak moc jsem lpěla na tom, že život už bude pořád stejný, že tak jak jsem, budu pořád a život už bude jen dál ubíhat pomaleji nebo rychleji.
Dva a půl roku na to už vím, že dospělá jsem nebyla ani tehdy a možná ani dnes a že mi ten stav vůbec nevadí. Že status "jsem účetní a hotovo" byl jen pouhá iluze a že kdyby se mě zeptal dneska, tuto otázku bych ocenila, protože plkání o nesmyslech už mě nebaví. A když se někdo chce dozvědět o mně něco víc, jásám.

A když jsem se dnes zeptala sama sebe, kým chci být až budu velká, přicházelo tisíce odpovědí. A tady jsou některé z nich:
Chci být sama sebou, taková jaká jsem uvnitř sebe, milující, otevřená, autentická, veselá, smutná a občas i plačící, hravá, tančící, pomáhající, inspirující, naslouchající a inspirující, tvořivá, šťastná a naplněná.
Chci inspirovat a pomáhat lidem mít šťastnější život. Chci dělat svět lepším a veselejším místem.
Chci si užívat každé chvíle, každého dne, každého bytosti, která do mého života přijde.
Chci být vílou, bohyní, čarodějkou, milenkou, přítelkyní, rádkyní, dcerou, sestrou a tetou, matkou a chci poznat dalších tisíc žen, které jsou uvnitř mě.
Chci být vším pro sebe i pro druhé.
Chci milovat sama sebe a předávat lásku dál.
CHCI BÝT TVŮRCEM SVÉHO ŽIVOTA!!!!!!!!!!

A tak dnes doufám, že tohoto člověka ještě jednou potkám a za tuhle otázku mu poděkuji. Protože přesně tyhle otázky otvírají oči i srdce a ukazují nám, co mi třeba nevidíme nebo vidět nechceme.

love my life