Opět jsem musela ulehnout do postele, abych si našla čas nasdílet svých pár myšlenek a také se "pochlubit" mými splněnými sny,
Když jsem letos na jaře začala navštěvovat kurz Mohendžodára, vlastně jsem vůbec nevěděla do čeho jdu a jaké to bude mít následky. Od září navštěvuji Mohendžodáro pro "pokročilé" a už vím, na co se pokaždé můžu těšit.
A dnes když se ohlédnu, vidím za sebou úplně jinou ženu. Upjatou, vystrašenou, chlapskou, logickou a pořád řešící a plánující.
Nedokážu popsat jak je mi lehce, když za sebou nechávám určité části sebe sama, které vlastně nebyly moje. A žiju si opravdu svůj pravdivý život v lásce, vděčnosti a plynutí.
Ještě je pořád na čem pracovat a co se učit, ale o tom je vlastně celý život, o posouvání se někam za hranice dneška.
A já se na 14 dní posunula za hranice České republiky, vlastně za hranice Evropy a splnila si jeden z těch OBR snů a zaletěla si na dovolenou na slunnou Floridu. Mohla bych tady líčit, jak je tam krásně a co mají lepšího než my, ale o tom to nebylo. Já si tímto výletem uvědomila pár věcí. A tady jsou.
Že rodina, je pro mě velmi důležitá. Že toto období je spojeno s mými kořeny. A že i chvilky mlčení s bráchou jsou víc než hodiny povídání se známými.
Že mé vnitřní dítě jásá, když se věnuji zábavě s dětmi a pro děti.
Že žádný cíl není dost velký, aby se nemohl splnit.
Že odpočinek je velmi, velmi důležitý.
Že dokážu vyřešit krizové situace a to i v anglickém jazyce.
Že jsem vděčná za život, který mám a za vše co mi nabízí.
Dalším zlomovým okamžikem léta byl můj výlet na Klínovec coby volunteer na Spartan Race.
Věděla jsem, že tam chci, věděla jsem, že tam budu muset jet sama a věděla jsem, že tímto zas překonám o kousek sama sebe a svou komfortní zónu.
A opravdu, sedět sama mezi lidmi, kteří přijeli minimálně po dvou, nebylo na začátku vůbec nic příjemného. Mozek mi hlásil, abych se sbalila a jela domů. A kdybych ho poslechla, přišla bych o spoustu veselých a úžasných zážitků.
Poznala jsem spoustu milých lidiček, zažila ten pocit, kdy můžete poblahopřát lidem, kteří překonali sami sebe. A v neposlední řadě jsem potkala JEHO.
A protože se život skládá hlavně z těch malých radostí, vymýšlela jsem v létě, jak si udělat dny ještě kouzelnější.
A strávila jsem opravdu magický čas se svými "vílami" při padání hvězd na Nechranické přehradě. Ležely jsme na dece a počítaly a přály si a prostě byly. A byly jsme u toho velmi šťastné.
A s další čarodějkou jsem si uspořádaly malinký, ale o to víc kouzelný rituál při úplňku, kde jsem nechaly ty "staré" věci a připravily se na vše krásné a nové.
A tak za sebe říkám, že léto bylo opravdu nádherné a já se těším na každý nový den, na to co přinese i to, co si odnese.
Love my life
Žádné komentáře:
Okomentovat