Můj rok 2014

Moc často se směrem zpět neohlížím. Stává se mi ti většinou před důležitým krokem směrem vpřed nebo když se cosi láme a já se snažím z minulosti poučit. A teď se nám láme, další krásný rok za mnou a já tu nebudu vyzdvihovat chyby nebo lépe řečeno zkušenosti, které jsem cestou udělala nebo které mě potkaly.

Tady bych ráda zhodnotila to krásné a podle mě povedené.

A musím si přiznat, že tento rok byl opravdu velmi plodný, krásný a plný změn a posunů.

Navštívila jsem kurzy, semináře, potkala spoustu inspirativních lidí.

Mé velmi oblíbené Mohendžodáro jsem si dopřála hned dvakrát a pokaždé to mělo jinou kvalitu a já velmi zapracovala na mé ženské stránce ve všech možných polohách a stránkách. A seznámila se s řadou dalších Královen (to je první slovo, které mě teď napadlo při vzpomínce na všechny účastnice a hlavně naší lektorku Martinku).

Výlet z komfortní zóny s Petrem Krejčíkem mě posunulo opravdu hodně dopředu a já už se tolik netrápím pocitem studu, když mám někde vystoupit nebo si udělat ze sebe "dobrý den". A i když je pořád na čem pracovat, setkání s Petrem bylo vyjímečné a já zažila s Petrem další výbornou situaci a dodnes mu dlužím dárek. Takže jdu si napsat o adresu, ať můžu splnit svou část dohody :-) - odškrtnuto, splněno.

Kurz kreativního psaní s Reném Nekudou a další hrst inspirativních lidiček. A já se zas posunula o kus dál.

Mnou vytvořená beseda s Peterem Luxem o jeho misích s Lékaři bez hranic. Výborný čas strávených s úžasným panem doktorem a povídání pro mě naprosto vyjímečné a hlavně v hojném počtu a s výborným výsledkem. Vybrali jsme 4.578,- Kč. A já jsem pyšná na Péťu, že podnikl tyto cesty a na sebe, že jsem je přiblížila lidem.

Mahenovo divadlo Brno Ženy ženám živě

Semináře, kterých jsem se účastnila jako asistentka a zažila tak zase jiný rozměr těchto akcí - Uzdravující, oživující a magická síla sexuality s Denisou a Richardem, Sebeláska s Luckou. I ty, kde jsem jen sosala informace, energii jako Ženy ženám živě.

Práce na sobě pod rukami Markétky.

Má vytoužená dovolená s rodinou na prosluněné Floridě.

Stěhování se do nového bytečku.

Zahájení studia koučinku.

 Spousta oslav, včetně té mé kouzelné.

Úžasné rodinné setkání, které jsme s mojí sestrou vymyslely a dotáhli až do stádia akce.

Slzy, mé i ostatních. A i to je velký posun, dovolit si prožívat opravdu všechny emoce naplno.

volunteers a jeden ze závodníků

Jako dobrovolník jsem se účastnila závodu Spartan race na Klínovci. A tam jsem také potkala muže s velkým M. A i když už dnes netvoříme pár, já jsem mu vděčná za mnoho krásných a kouzelných chvil, za zrcadlo, které mi nastavil a díky kterému jsem se učila a učím dál, za lásku, kterou jsem si užívala plnými doušky a za spoustu dalších věcí a pocitů.

Naše malá holčičí setkání při úplňku a padání hvězd.

Má osobní víla.

Má úžasná sestra mi dopřála druhou neteřinku.

Přátelství, inspirace, štěstí, láska, vzdělávání, knihy, filmy......

Toto a ještě mnohem víc mně potkalo cestou rokem 2014 a já cítím vděčnost za to vše.

Love my life

Vůně Vánoc

pinterest.com

I když to za okny zatím moc nevypadá, Vánoce se kvapem blíží. Já jsem o víkendu podnikla první a asi také poslední nákupy dárků. A po pár hodinách procházení se po obchodech mi došlo, že to takhle letos vlastně vůbec nechci. Kupovat dárky jen pro dárky nebo jak jinak nazvat takové to tlačení na pilu a vymýšlení dárků za každou cenu, aby každý pod stromkem něco měl. Samozřejmě si i já přeji najít pod stromečkem nějakou maličkost a to samé chci dopřát i ostatním. 

Ale hlavní priorita letošních Vánoc je pro mě trávit čas s lidmi, které mám ráda a na kterých mi záleží. A myslím tím ten kvalitní čas, takže žádné plkání o tom, jak je vše špatně a proč to jinak být nemůže. Ale spíše to, o čem si kdo sní, na čem pracuje, kam se posouvá, co by chtěl od nového roku a dalšího života. Pro mě je to hodně o sdílení pocitů, radostí a možná i smutků, hodnocení proběhlého roku a vize do dalšího. 

Takže jsem se rozhodla, že letos budu jako hlavní dárek věnovat to nejvzácnější a nejcennější co mám, a to můj čas, mou pozornost, mé pocity a mou náruč. A ráda bych to samé dostávala od svého okolí.

Možná tím některé lidi překvapím, když místo úhledně zabaleného balíčku dostanou poukázku na trávení času se mnou, ale já to tak cítím a stojím si za tím, že to je ten nejlepší dárek, který jsem letos "vymyslela" nebo lépe řečeno vycítila.

A teď už se na Vánoce opravdu těším. Necítím tam žádný tlak a žádně měla bych a musím, ale jen radost z toho, co přijde a kdo mého dárku využije nebo kdo mi ten samý dárek bude chtít věnovat zpět.

A abych byla také trochu materiální, i když opravdu jen trochu, tak jsem si právě objednala dárek sama pro sebe a už teď hořím nedočkavostí, kdy dorazí a co se z toho vyklube. Ale zatím zůstanu tak trochu tajemná a o co jde povím, až si ho vyzkouším. A pak se ráda rozepíšu o tom, co mi dárek přinesl do života.

love my life and Christmas time

Zvláštní smutek citronového koláče

Po velké spoustě knížek osobního rozvoje už bylo načase oživit čtecí zálibu něčím z trochu jiného doušku a tak jsem v knihovně sáhla po knize Aimee Benderové Zvláštní smutek citronového koláče. Na knižních blozích měla tato kniha velmi pozitivní ohlas. Ale nerada dopředu vím o čem přesně kniha je, natož aby mi někdo dopředu prozradil, jak kniha skončí. A tak jsem v přesvědčení oddychového a romantického čtení zasedla ke knize se žlutým obalem. 

Jak moc jsem se mýlila. Pro mě osud devítileté Rose Edelsteinové byl tak smutný, tak bolavý, že jsem v první chvíli chtěla knihu vyměnit za něco opravdu veselejšího.

Nedovedu si představit cítit osudy a pocity lidí (a to doslova, na jazyku). Když si představím tu bezmoc, když se této zvláštní schopnosti chce zbavit a nemůže, ten zvláštní smutek zaplavil i mě.

Každý z nás by si přál mít nějaké "nadpřirozené" nadání. Ale co když bychom si ho nemohli vybrat a s každým spolknutým soustem jídla, bychom cítili nejen místo, kde se jednotlivé ingredience jídla vzali, ale každou myšlenku a pocit všech lidiček, kteří se na výrobě jídla podíleli nebo ještě zvláštnější vlohy.

Jaké musí být žití v devíti letech s vědomím, že vaši rodiče, váš sourozenec jsou někdo jiný, než za koho jste je do té doby považovali a že vaše matka má poměr, a i když je díky tomu šťastnější, chceme o svých rodičích vědět opravdu vše?!

Knihu jsem neodložila, tři dny jsem hltala řádky a doufala, ve šťastný konec. 

Nebudu vám prozrazovat celý děj a konec už vůbec ne. Ale nelituji svého výběru, tento smutek se četl opravdu sám a obsahoval vše - lásku, stárnutí, spoustu chutí a hlavně námět na zamyšlení. A takové knihy mě nepřestanou bavit.

Love my life......... and books