Vůně podzimu

První co mě dnes zarazilo, když jsem vystrčila nos ze dvěří, byla ta úplně jiná vůně. Vzduch voněl podzimem, děštěm, mlhou. Tak jsem si přitáhla ruce více k tělu a pospíchala do tepla kanceláře. A s přicházejícím sychravým počasím přijdou na řadu i časté večery strávené u čaje a knih, spousty knih. A já už se začínám těšit, až se vše sklidní (včetně mě) a já se uvrtám do deky s kočkou na klíně :-)
A včera mi přišel do ruky nový katalog Knižního klubu a po prolistování jsem byla v šoku, jen dvě knihy upoutaly mou pozornost. Takže někde je něco špatně. A ve mně chyba rozhodně není.
A tady je můj výběr:

Eva Lohamnnová: Osm týdnů v blázinci

http://www.bux.cz/knihy/140250-osm-tydnu-v-blazinci.html

Možná mou zálibou v psychologii, možná pro ten podtitul autentický příběh o šílenství v časech normálnosti. Mám na ní zálusk.

Kniha psychologie

http://www.bux.cz/knihy/150647-kniha-psychologie.html

 K tomuto asi není potřeba nic dodávat. Snad jen to, že už po ní pokukuji velmi dlouho. A po pravdě i po její sestřičce Kniha filozofie.

Už nějaký čas sleduji blog Růžová panda a od toho už byl jen krůček ke knihkupectví Martinus.cz a jsem natěšená na svoji první objednávku.

Jan Řezáč: Web ostrý jako břitva

http://www.martinus.cz/?uItem=186243

Děštivá odpoledne budou přát i tvůrčí práci.

A při mých podzimních výletech do Prahy mám namířeno do obchůdku U Džoudyho. A tam to nebude jen o knihách, ale o vonných tyčinkách, čajích a všech těch malých drobnůstkách, které mám tak ráda.

Kuenzler Wallace: Vílí pohádky na dobrou noc

https://www.udzoudyho.cz/knihy/pro-deti-male-i-velke/vili-pohadky-na-dobrou-noc.html?keyword=v%C3%ADl%C3%AD+poh%C3%A1dky

Těším se na procházky, kdy pod nohama bude šustit spadané listí, kdy se stromy začnou oblékat do stovek barev, na huňaté šály a čepice, na pouštění draků, které mám letos v úmyslu nevynechat.

When the dreams come true

Opět jsem musela ulehnout do postele, abych si našla čas nasdílet svých pár myšlenek a také se "pochlubit" mými splněnými sny,
Když jsem letos na jaře začala navštěvovat kurz Mohendžodára, vlastně jsem vůbec nevěděla do čeho jdu a jaké to bude mít následky. Od září navštěvuji Mohendžodáro pro "pokročilé" a už vím, na co se pokaždé můžu těšit.
A dnes když se ohlédnu, vidím za sebou úplně jinou ženu. Upjatou, vystrašenou, chlapskou, logickou a pořád řešící a plánující.
Nedokážu popsat jak je mi lehce, když za sebou nechávám určité části sebe sama, které vlastně nebyly moje. A žiju si opravdu svůj pravdivý život v lásce, vděčnosti a plynutí.
Ještě je pořád na čem pracovat a co se učit, ale o tom je vlastně celý život, o posouvání se někam za hranice dneška.
A já se na 14 dní posunula za hranice České republiky, vlastně za hranice Evropy a splnila si jeden z těch OBR snů a zaletěla si na dovolenou na slunnou Floridu. Mohla bych tady líčit, jak je tam krásně a co mají lepšího než my, ale o tom to nebylo. Já si tímto výletem uvědomila pár věcí. A tady jsou.
Že rodina, je pro mě velmi důležitá. Že toto období je spojeno s mými kořeny. A že i chvilky mlčení s bráchou jsou víc než hodiny povídání se známými.
Že mé vnitřní dítě jásá, když se věnuji zábavě s dětmi a pro děti.
Že žádný cíl není dost velký, aby se nemohl splnit.
Že odpočinek je velmi, velmi důležitý.
Že dokážu vyřešit krizové situace a to i v anglickém jazyce.
Že jsem vděčná za život, který mám a za vše co mi nabízí.

Dalším zlomovým okamžikem léta byl můj výlet na Klínovec coby volunteer na Spartan Race.
Věděla jsem, že tam chci, věděla jsem, že tam budu muset jet sama a věděla jsem, že tímto zas překonám o kousek sama sebe a svou komfortní zónu.
A opravdu, sedět sama mezi lidmi, kteří přijeli minimálně po dvou, nebylo na začátku vůbec nic příjemného. Mozek mi hlásil, abych se sbalila a jela domů. A kdybych ho poslechla, přišla bych o spoustu veselých a úžasných zážitků.
Poznala jsem spoustu milých lidiček, zažila ten pocit, kdy můžete poblahopřát lidem, kteří překonali sami sebe. A v neposlední řadě jsem potkala JEHO.

A protože se život skládá hlavně z těch malých radostí, vymýšlela jsem v létě, jak si udělat dny ještě kouzelnější.
A strávila jsem opravdu magický čas se svými "vílami" při padání hvězd na Nechranické přehradě. Ležely jsme na dece a počítaly a přály si a prostě byly. A byly jsme u toho velmi šťastné.
A s další čarodějkou jsem si uspořádaly malinký, ale o to víc kouzelný rituál při úplňku, kde jsem nechaly ty "staré" věci a připravily se na vše krásné a nové.

A tak za sebe říkám, že léto bylo opravdu nádherné a já se těším na každý nový den, na to co přinese i to, co si odnese.

Love my life

Výlet za poznáním

Každý den přináší životní lekce a dnešní den byl pro mě o prožívání tady a teď.

Miluji výlety na motorce. A důvodů mám hned několik.

Zatím svou vlastní motorku nemám ani řidičák na ní a tak každý takový výlet je pro mě úžasný čas strávený s kamarádem. První lekcí těchto výletů je maximální důvěra v tohoto člověka. A to je pro někoho jako jsem já, která je zvyklá se o vždy o sebe postarat sama, něco úžasného, osvobozujícího a uvolňujícího. Každý výlet je spojený se zastávkou na kávu nebo popovídání a v těchto chvílích se muži otvírají a sdílí své myšlenky, starosti i sny. A to je něco úžasného.

Mou dnešní společností byl človíček, kterého znám přes půl svého života. A i když se vidíme třeba jen párkrát do roka, je to vždy, jak kdybychom se viděli naposledy včera. Pokaždé když se potkáme, jsme zas o kus dál ve svém životě a mě baví, jak se naše životy mění, my jsme starší, ale k sobě máme pořád blízko.

Další kouzelnou věcí je to, že opravdu prožívám současný okamžik, nechávám spolu s větrem odcházet všechny starosti všedních dní, myšlenky na vše krom cesty před sebou. Nechávám se jen unášet krásou přírody okolo, tím pocitem odevzdání se. Vítr mi šlehá do tváře, teplota vzduchu se mění každou chvilku a já se jen opíjím tím pocitem svobody, štěstí a tím, že jsem.

Volbu trasy většinou nechávám na řidiči a i dnes tomu nebylo jinak. Je mi jedno, kam nás cesty zavedou, klidně bych se i ztratila, protože vím, že jsem v dobrých rukách. A přeci dnes přišel moment, kdy jsem vyslovila své přání, že se chci rozplácnout do trávy. Aspoň na chvilku splynout s přírodou a jen si užít krásy dnešního dne. A bylo to báječné. Slunce pálilo, okolo jen tráva a před námi výhled na kopce a lesy, bzukot všude kolem nás. 

A dnes jsem zažila opravdu kouzelný okamžik štěstí a vděčnosti, který byl tak silný, až mi vehnal slzy do očí. Bylo to něco nepopsatelného a silného a já věděla, že být teď a tady je opravdu zázračné a že opravdu miluji svůj život se vším, co mi přináší.

Love my life

Vaginální mapování

Toto je opravdu velmi intimní téma, ale já bych ho i přesto ráda sdílela. Tak pokud jste zvědaví, tak čtěte.

Proč jsem se rozhodla absolvovat mapování? 

Už od vánoc mám koupenou poukázku na Tantra masáž od muže. Ale pořád se nedařilo najít vhodný termín a pak mi došlo, že abych si dokázala pořádně užít masáž, je potřeba si dopřát ještě jeden mezikrok. Masáž od ženy a nebo si rovnou dopřát něco léčivého z něžných rukou. A pak jsem na Mohendžodáru poznala úžasnou osůbku a věděla jsem, že její ruce jsou ty pravé. 

A co mi má přinést mapování?

Poznat zase další kousek sama sebe, naučit se uvolnit a nechat plynout, naučit se pracovat s dechem a nechat za sebou to svoje malé "trauma" z dětství. 

Poslední dobou se mi často stává, že mám pocit velkého sexuálního vzrušení během celého dne, někdy i déle a klasickým sebeuspokojením se ho ani nezbavím, ale ani mi nic nepřináší a tohle bych chtěla změnit. Naučit se rozvést si tu energii po celém těle a do celého života. 

A k samotnému mapování. 

Některá místa mé Jóni byla skoro jakoby necitlivá, některá jen tak jemně a to jedno místo, to byla ta moje bolístka. Pomalinku mi začalo být smutno, potom přišli slzičky a když jsem povolila "uzdu" tak i vzlyky. Bylo to těžké, chvilkami to i bolelo,ale postupně ten smutek ustupoval, možná přicházelo něco jako pocit naštvání (ale moje hlava to zastavila). Takže ještě mám na čem pracovat.

Po mapování jsem měla pocit lehkosti, vděčnosti vůči místu i k mé "masérce" a má Jóni byla uvolněná.

Cestou k auto jsem pořádně zmokla, ale vůbec mi to nevadilo, přišla jsem si celá taková lehká a uvolněná. Smála jsem se jako malé dítě. A bylo to fajn.

A mé očekávání od mapování?

Není to jen o mapování, je to o přístupu, který se mi velmi líbí. Na konci (nebo spíš v průběhu) této cesty za poznáním dalšího kousku sama sebe bych si ráda naplno užila tantrickou masáž a také prožívala naplněný sexuální život jak sama se sebou tak i s partnerem. 

Toto bylo shrnutí po mém prvním mapování.

Na druhém "sezení" byli pocity už o mnoho jiné. Mé bolavé místo už nebylo bolavé. Také jsme objevili místa velmi příjemná a celkově už to byl velmi pěkně strávený čas. 

A mé shrnutí?

Nikdy bych nevěřila, že se pocity v mém fyzické těle dokáží měnit z minuty na minutu. To co bylo na začátku bolestivé, bylo na konci úplně v pohodě. To co bylo nepříjemné se stávalo příjemným. Mé tělo se uvolnilo a zároveň přijalo spoustu energie, kterou jsem cítila v rukou i nohou a po mapování v celém těle.

A nebylo to jen o mapování, bylo to o sdílení, o radách ohledně práce s dechem, o propojení mého těla s rukami kouzelné Markétky a také o propojení duší (alespoň já jsem to tak cítila).

Dostala jsem "domácí úkoly" na kterých se snažím pracovat každý den. A i když se mi občas nechce, nakonec je to "práce" velmi příjemná. Vždyť je to také práce s mým vlastním tělem. A je to "práce" na celý život, protože je pořád co se učit, co si uvědomovat a co zdokonalovat.

Když se mě ptala Markétka, jak se cítím po druhém mapování, odpověď nás pobavila obě dvě, přišla jsem si celá šťavnatá. A po každém dni zažívám spoustu pocitů, od lásky sama k sobě i celému vesmíru, přes vděčnost, klid, naplnění.....

A tak děkuji Markétce Zika Koppové a také sama sobě za tuto neuvěřitelnou zkušenost.

A těším se na masáž, kterou jsem si objednala za odměnu.

Love my life

A co napsala Markétka po mapování mně?
Tak krásné mapování plné potěšení jsem ve své praxi ještě nezažila.

A mrkněte na stránky, každý si tam vybere http://inspirituala.cz/

Sexy muži

Jednou se mě můj kamarád zeptal, co je na mužích sexy. A tak tedy podle mě.......

Vždycky jsem tvrdila, že mě na opačném pohlaví nejvíce přitahuje jejich charizma, ale těžko vysvětlit, co to vlastně je. Dnes už v tom mám jasno.

Pro mě je na nich nejvíc sexy jejich sebevědomí, ale ne to, co si každý pod tím pojmem představí. To slovo bývalo i pro mě slovem až skoro sprostým a člověk s přehnaným sebevědomím byl namyšlenec a macho. Dnes už za tím slovem vidím úplně jiné kvality. Sebe-vědomí vlastní hodnoty, sebeláska (což bude ve spojení s muži znít možná divně), umění říct ne, když to tak cítím a ano, když to cítím naopak.

Životní vize, snít si a hlavně žít si své sny. Vědět, co od života chci a jít si za tím. Být silným, být oporou ženám v jejich životech, ale zároveň umět projevit i svou citlivou stránku.

A hlavně žít si svůj život, být autentický. To je něco, co poslední dobou vidím u spousty žen, ale jen u pár mužů. Žít tak jak chci já (tedy on) a jak to cítím a nekoukat na to, co si o mně (něm) kdo myslí.

Dnes jsem jednoho takového muže viděla. A asi to není krasavec jako z časopisů, ale pro mě to je jeden z nejvíc sexy chlapíků, co jsem za poslední dobu potkala. 

Takže chlapi vzchopte se, vezměte vaše životy do svých rukou a jděte si za sny, tvořte své životy, inspirujte nás a my budeme těmi opravdovými ženami a rády budeme vašimi křehkými polovičkami, které dělají vaše životní cesty klikatější, jemnější a zajímavější.

Love my life (and real men)

Sexuální energie

Po téměř probdělé noci bych čekala jeden z těch dní, kdy budu usínat v práci nad klávesnicí a po příchodu domů se zavrtám do peřin a budu spát celé odpoledne.

Ale už od dopoledních hodin je mé tělo plné té nejtvořivější energie, a to té sexuální. A i když bych nejradši zalezla opravdu do peřin, spánek je to poslední, co se mi honí hlavou.

A bohužel nebo možná bohudík mi není přáno sdílet tuto energii s někým druhým. A tak od příchodu z práce nemám stání a tak uklízím, peru, mám nalakované nehty a po hodně dlouhé době opět píšu. A náměty na psaní mi chodí jeden za druhým. A tak dnes budou příspěvky hned dva. K tomu poslouchám Zaz-Zaz a pocity se ve mně střídají podle tónů hudby.

A tak si říkám, že je opravdu fajn mít období sama pro sebe a využívat to, co mi den přinese, pro tvoření všeho druhu.

Až dnes ulehnu do postele a ohlédnu se za celým dnem, budu spokojeně usínat s pocitem plodného dne, s úsměvem na tváři a vděkem za vše, co naplňuje mé tělo a můj život.

Love my life

Když se sny zhmotňují

Každý máme sny....některé jsou malé, takové ty každodenní, některé jsou troufalejší a o něčem si sníme a máme pocit, že se nikdy nemůžou vyplnit.

A já si sním.....ve dne v noci a mé sny jsou čím dál odvážnější.

Od uspořádání veřejné akce, přes zapojení do akce jiných lidí, přes studium kurzu coachingu, změnu bydliště, dovolenou za velkou louží.

A dnes už vím, že i ty největší sny se můžou stát realitou. Někdy opravdu stačí jen pomyslet a někdy je potřeba přidat ruku k dílu a pak se začnou dít velké věci.

A já si přála navštěvovat kurz coachingu, naučit se něco nového, díky tomu moci pomáhat lidem žít více šťastnější život. A tento kurz není zrovna z těch levnějších, ale já tak moc chtěla, že jsem si našla cestu, jak přijít k nemalé hotovosti. A tak jsem podnikla jeden z těch velkých kroků v mém životě a rozhodla se přestěhovat do menšího bytu, můj dnes už bývalý byt prodat za nemalou částku (a spousta lidí si myslela, že jsem bláhová a takovou částku nikdy nedostanu). Ale já vytrvala a dnes už jsem v novém, krásném i když menším bytě a korunky už pomalinku putují na můj účet. Mám podanou přihlášku na kurz koučování a nemůžu se dočkat podzimu a mých výletů do Prahy za studiem. A teď už se to hezky nabaluje a já si tímto krokem splním sen další a to je výlet na Floridu za mou rodinou. A to byl jeden z těch snů, které jsem si myslela, že se nikdy nesplní. 

A když se rozhlédnu v bytě kolem sebe, vidím i krásnou knihovnu, kterou mám na spořiči pracovního počítače (a je krásná). 

A pár dní před stěhováním jsem se stala součástí týmu lidí, kteří pomáhali s chodem akce Denisy Palečkové Říhové a Richarda Vojíka Uzdravující, oživující a magická síla sexuality v Praze Na Marjánce. A potkala jsem spoustu zajímavých lidí, tančila spolu s dalšími před plným sálem lidí (další překročení mé komfortní zóny) a zároveň se dozvěděla spoustu zajímavých informací. 

A tak si dál spřádám svou pavučinu snů a vím, že žádný sen není tak nereálný, jak se na první pohled může zdát.

A každý večer před spaním děkuji za malé i velké věci, za lidičky kolem sebe a za svůj život, který mám.

Love my life

Denisa a Richard a já úplně vlevo

UZ