Opravdu věřím, že můžu mít vše, co si přeji. Stačí jen použit správný postup. Dobře si rozmyslet své přání, vyslat ho, důvěřovat, poděkovat a pak už vše nechat na "vesmíru". A dva dny jsem se snažila předat tuto myšlenku.
Dva dny se vysílala myšlenka s přáním na Big Mac s hranolkami. A nebyla bych to já, kdybych nechtěla proces trochu popohnat a tak mě dnes napadla velmi vtipná myšlenka.
Abych dopřála M. tuhle lahůdku, v hlavě se mi zrodil plán. První verze byla sehnat kurýra. Po prvním shlédnutí cen služeb kurýra jsem tento nápad okamžitě zavrhla. A hned na to přišla myšlenka další. Oslovit Petra Krejčíka, kterého znám z Výletu z komfortní zóny. Jen dodávám, že jsme se viděli pouze jednou. Takže píšu zprávu na FCB, vyprosím si číslo a už Péťovi líčim svůj nápad. Asi jsem čekala, že kývne, ale že s takovým nadšením, to bylo i nad mé očekávání.
Domluveno a jde se na věc. A v tuto chvíli už jen čekám na reakci M. a pouštím veškerou kontrolu nad touto akcí.
Ještě teď se musím opravdu od srdce smát. Jsou příběhy, které nikdo nevymyslí a píše je sám život.
Instrukce byly takové: koupit Big Mac a hranolky, odnést je do místa pracoviště M., předat s poznámkou, přál sis, tak tohle ti vesmír posílá. Zadáno se stručným popisem, jak M. vypadá, kde pracuje a křestním jmenem.
A tak Péťa vchází na pracoviště, kde se setkají dva páry očí.......které se znají ze školních let, úsměvy, rozpaky, a asi trochu šok, předání McD. a družný hovor o tom, jak do této historky zapadám já. Napadlo by mě nebo vás, že človíček, kterého já viděla jednou v životě, bude znát M. už léta?!
Takže nakonec to, co mělo způsobit radost jedné osobě, zpříjemnilo a rozesmálo den hned lidem třem. A to je to, co mě na životě baví, a to že ty nejmenší maličkosti způsobují velké věci.
Love my life
PS: Velké díky Petrovi, za pomoc při mém nápadu. A jako poslední trešinka na dortu bylo přání, abych místo peněz poslala jakýkoliv dárek jako překvapení.
Žádné komentáře:
Okomentovat