úterý 20. května 2014

Jak jsem zorganizovala svou první "akci"

Někdy stačí jen jedna myšlenka na to, aby vzniklo něco kouzelného. A tato myšlenka přišla po semináři, už ani nevím jakém, ale byla jsem jako vždy plná elánu a kreativních nápadů. A tak mě asi před dvěma měsíci napadlo, že bych si ráda poslechla, jak fungují Lékaři bez hranic na svých misích. A jeden můj známý podnikl tyto mise hned dvě během krátké doby. Po zvažování, zda to není hloupý nebo velmi troufalý nápad jsem ho oslovila s myšlenkou uspořádat akci, kde bych se já i další lidé z našeho malého města mohli dozvědět víc.
A jak jsem zjistila, někdy stačí překonat stud, strach a myšlenky typu "je to asi blbost" a myšlenka se přemění v organizace kouzelné akce s podporou mého známého Péti a lidí z Lékařů bez hranic.
Tato akce s názvem Povídání s P. L. o jeho misích s Lékaři bez hranic proběhla ve čtvrtek 15. 5. 2014 v našem místním Kině Hvězda a já si tak dala krásný dárek k narozeninám. Užívala jsem si každý kousek organizace, plánování, dávání do kupy "scénáře", zajišťování všeho potřebného až po objednávání trička s logem Jsem v tom s Lékaři bez hranic.
A akce to byla velmi vydařená. Dorazilo okolo stovky lidí, což bylo nad mé očekávání, všichni pozorně poslouchali vyprávění, které Péťa pojal velmi lidsky a místy dokonce vtipně.
Výtěžek z této akce putoval na podporu činnosti organizace a já jsem vděčná, že kolem sebe mám takové lidi, kteří podnikají takto záslužnou činnost a podělí se o to s ostatními  i lidi, kteří se o toto dění zajímají a rádi svým malým či větším dílem přispějí ke zlepšení situace kdekoliv na světě. 
Já zas o kousek posunula svou komfortní zónu, když jsem před tolika lidmi vítala a na konci se loučila a děkovala. 
Dnes už vím, že myšlenky a názory typu "to nejde", "to nedokážeš", "na to nemáš" a "je to asi blbost" jsou jen nedůvěra v sebe sama a že když si něco usmyslím, dokážu vše dotáhnout do zdárného konce.
Takže pokud chcete slyšet, co jsem si z tohoto vyprávěni odnesla, ráda se o vše podělím.
Love my life

1 komentář:

  1. To je pěkné... takové projekty mají asi mnohem větší smysl než spousta toho, co kdo dělá dlouhé hodiny v práci :-)) Obdivuju vystoupení z komfortní zóny... je zajímavé, že já sama třeba učím, ale ten kurz musí obvykle zorganizovat někdo jiný :-))) Ale ráda bych se to taky naučila sama... to přijde. Takže napište klidně víc :-))

    OdpovědětVymazat